Původ:
Původní druh je rozšířen v horských oblastech jižní a střední Evropy a to od západních Pyrenejí až po jihovýchodní Karpaty. U nás domácí jedle, roste přirozeně v horských oblastech v nadmořské výšce od 700 do 1000 m, obvykle ve smíšených bučinách. Úzce kuželovitá forma vznikla kolem roku 1850. Vzhled:
Pomalu až středně rostoucí strom s úzce kuželovitou až sloupovitou korunou. Jehlice jsou sytě zelené, leklé, zahuštěné, větévky jsou vystoupavé až vzpřímené, větvení bohaté. Roční přírůstek je 5-10 (15) cm, kolem 20. roku dosahuje stromek výšky 2 až 3 m a šířky 0,7 až 1,2 m. Nároky:
Půda běžná, raději hlinitá a živnější, vlhčí. Vyžaduje raději polostín a vlhčí mikroklima, jižní expozice je zcela nevhodná. V mrazových kotlinách může namrzat protože raší poměrně brzy na jaře, špatně snáší silně vápnité půdy. Jedle bělokorá - původní druh - se používá jako podnož pro roubování řady odrůd okrasných jedlí, pak je nutné půdní nároky přizpůsobit podle podnože, přesto že roubovaný druh jinak např. roste původně a na vápenitých půdách. Použití:
Velmi pěkná solitéra do středních a větších zahrad či parkových úprav, vhodná i do skupinové výsadby atd. Mladé rostliny vyžadují v prvních letech výchovný řez a případně vyvazování terminálu aby byl stromek později pravidelně rostlý.